|
|
The analysis of the language of two German print media regarding gender-inclusive language
KOLÁŘOVÁ, Jaroslava
Předkládaná bakalářská práce se zabývá v současné době stále aktuálnější otázkou genderově inkluzivního jazyka, přičemž je kladen důraz na jazyk německých tiskových médií - konkrétně levicového deníku junge Welt a pravicově orientovaného deníku Welt, které budou s ohledem na tuto problematiku analyzovány a následně porovnány. Z analýzy vyplyne nakolik, a zda vůbec, je jazyk obou médií genderově inkluzivní, případně jaké jednotlivé formy inkluzivního jazyka média volí. Jednotlivé formy genderově inkluzivního jazyka budou čtenářkám a čtenářům společně s původem vzniku této problematiky před samotnou analýzou ještě krátce představeny.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
|
|
Genderové rozdíly v mediální reprezentaci mladých dospělých: Analýza použití slov mladík a slečna v českých celostátních denících
Zelbová, Judita ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce srovnání jednoho označení pro mladé muže (mladík) a jednoho označení pro mladé ženy (slečna) v českých celostátních denících. Jejím cílem bylo zjistit, jak jsou klíčová slova médii používána, jaké jsou v použití rozdíly a zda je lze považovat za vzájemně ekvivalentní. Na vzorku získaném z článků čtyř celostátních deníků (Blesk, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo) v průběhu roku 2019 práce nejprve rozděluje použití klíčových slov dle kontextů a následně analyzuje pomocí sémiotické analýzy použití do hloubky. Srovnává, jaké jsou konotace používání obou slov v různých kontextech, jaké další významy novináři v článcích implikují a do jaké míry lze slova považovat za vzájemně ekvivalentní. Ukazuje, že mají novináři tendence mladé ženy při používání slova slečna omlazovat až infantilizovat a tím snižovat váhu jejich úspěchů. Naopak u slova mladík používají stejný postup novináři ke snížení závažnosti prohřešků, pokud se jedná o mladé muže páchající trestnou činnost. Práce vysvětluje, že slova mladík a slečna nelze považovat za vzájemně ekvivalentní, protože mají na to příliš rozdílnou historii, což potvrzuje fakt, že sami novináři je nepoužívají ve stejných kontextech stejným způsobem.
|
|
|
Analýza učebnic českého jazyka pro střední školy z genderového hlediska
Dvořáková, Jana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou genderu v učebnicích. Klade si za cíl provést analýzu tří řad učebnic českého jazyka pro střední školy a na jejím základě zjistit, zda tyto učebnice přispívají k reprodukci genderových stereotypů ve společnosti či nikoliv. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou nejprve stručně objasněny základní pojmy týkající se genderu. Dále je pozornost věnována diskriminaci žen v jazyce a dalším tématům z oblasti genderové lingvistiky. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na vliv genderových stereotypů na školní vzdělávání. Empirická část obsahuje již zmíněnou analýzu vybraných učebnicových řad českého jazyka. Všímá si způsobu zobrazování mužů a žen v učivu, jejich vyobrazování na doprovodných ilustracích, dále sleduje, zda je používán genderově vyvážený jazyk, a také to, zda jsou do učebnic zařazována témata z oboru genderové lingvistiky. Výsledkem analýzy je zjištění, že ve všech zkoumaných učebnicových řadách dominují muži, a to jak na ilustracích, tak mezi známým osobnostmi i autory úryvků z umělecké literatury. Co se týká rolí, povolání, zájmů a vlastností, s nimiž jsou jednotlivé postavy spojovány, nezobrazují učebnicové řady muže ani ženy výhradně stereotypním způsobem, celkově však v učebnicích genderové...
|
|
|
Gender v učebnicích českého jazyka pro první stupeň základních škol
RÁZLOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se bude věnovat analýze genderových prostředků v čítankách a učebnicích českého jazyka pro první stupeň základních škol. Cílem bude popsat oblast genderu a genderové lingvistiky a jejich využití v českém školství. Praktická část se zaměří na analýzu jazykových prostředků užívaných v konkrétních učebnicích a čítankách. Jejím cílem bude zhodnotit vhodnost či nevhodnost užívání genderových prostředků. Dalším cílem bude prozkoumat způsob užívání genderových prostředků a proměnu jejich vnímání v učebnicích a čítankách aktuálních a vydávaných před rokem 1989.
|
|
|
K problematice genderu ve vztahu ke škole
MĚRTLOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je gender a genderové aspekty školství. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním spojenými kapitolami. Seznámí nás s genderovou problematikou, feminis-mem, genderovou rolí či genderovým stereotypem. Věnuje se také genderu a ja-zyku včetně vztahu genderu ke škole. K první části práce také náleží kapitola učivo a učebnice, jež popisuje genderová kritéria korektní učebnice. Praktická část ob-sahuje posouzení genderové korektnosti čtyř rozdílných učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol, založené na teoretických poznatcích. Cílem bakalář-ské práce je seznámit se s genderovou problematikou a přiblížit význam gendero-vého aspektu pro školu.
|
|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
host ::
RSS.